Ten, který je ve vás
William Branham
1. Část 1.
Pán vás požehnej. Zůstaňme ještě chvíli stát a budeme se modlit; skloníme své hlavy. Všichni, kdo si přejí být vzpomenuti v modlitbě, zvedněte ruce a řekněte: „Ó Bože, jde o mně."
Svatý a milostivý Bože, přinášíme tyto lidi s naléhavými prosbami, které mají, Tobě. Prosili o to, abychom je vzpomněli, Pane, také mé ruce jsou pozdvižené. Prosím Tě, buď nám milostiv. TY o našich nouzích víš. Chtěli bychom se modlit, jak jsi nás to učil: „Tvé království přijď, Tvá vůle se staň, jak na nebi tak na Zemi." Otče, prosíme dnes večer o milost a svobodu Ducha, abychom byli schopni, přinést lidem pravdu evangelia. Věříme, že zvěst této hodiny je pro Tvoji církev. Pane, prosíme, abychom i my byli částí církve, která má být v posledních dnech vyvolána ven. Otče, jestli na tom ještě nemáme podíl, pak nám zjev, co musíme udělat, abychom se stali její částí. Dej nám milost a sílu v této hodině zkoušky, která přichází na všechny obyvatele Země. Dej nám Ducha svatého, aby nás vedl a provázel, abychom mohli na konci v pokoji přijít k Tobě do věčného života, po čemž všichni věřící vyhlížejí od počátku času. Pomoz nám, Pane. Prosíme o to ve jménu Ježíše. Amen. Můžete se posadit.
Jsem opravdu vděčný za výsadu, moci být dnes večer zde, a za milost Boží, která nám byla darována skrze Ježíše Krista.
Co se týče dnešní ranní zvěsti, chtěl bych, aby tomu každý správně rozuměl. Před Bohem doufám, že to ještě není ten čas, ale ta zvěst je pravdivá. Zvěst je pravdivá. Jednou to tak bude, jestli toto není ten čas. Vypadá to tak, jakoby ten čas byl zde, proto jsem cítil jako tehdy Pavel, který řekl: „Nezmeškal jsem vám zvěstovat celou radu Boží."; všecko, co se mělo stát.
Jedné věci, kterou jsem dnes ráno řekl, lituji. Jmenoval jsem jednoho bratra, o němž se domnívám, že se mýlí. To jsem neměl dělat. Nikdy nikoho nejmenuji. Kdyby se ten pásek dostal do jeho rukou, chtěl bych ho navštívit a mluvit s ním, neboť si myslím, že ten bratr je veliký a dobrý muž, který kázal na tomto podiu; je to bratr DuPlessis. Neměl jsem v úmyslu jej jmenovat. Byl jsem tak uchvácen tou zvěstí, obzvláště tím, kdyby ten čas byl již nyní zde; a tehdy jsem jmenoval toho bratra. Jindy to nedělám. Lituji, že jsem to udělal. Miluji bratra Davida DuPlessis, je to náš bratr. Myslím, že tak rozumný muž jako je on, by měl být s Písmem více obeznámen.
Řeknu vám, co se stalo. Hovořil jsem jednou s Davidem, který dříve v těch shromážděních mluvil pro mne. Kázal za tímto pultem zřejmě ještě ve staré kapli. Jeho bratr Justus byl mým překladatelem v Jižní Africe, kam se opět vracím. Oba jsou z milé rodiny – letniční. On je opravdu milý. Myslím, že David byl jednou předsedajícím na jedné světové letniční konferenci. Byl jedním z předsednictva. Později přišel do Spojených států a usadil se v Texasu u bratra Gordona Lindsaye. Pak začal kázat na různých místech.
Ale myslím, že náš milý bratr udělal chybu, jak by se to mohlo přihodit mně, i všem ostatním, když se začal zabývat těmi vysokými a nejvyššími. Hovořil o Princetownské univerzitě a místech, kam jej pozvali. Byl přesvědčen, že dělá to správné, a měl za to, „že krmí stroj". Takové jásání! Avšak nejen on, také obchodníci plného evangelia, kteří má shromáždění podporují v celém světě. Miluji tyto muže, ale jistě nesouhlasím s jejich principy. Oni opustili ta základní ustanovení, kterými začali, stávají se nyní tím, čím je každá jiná organizace. Spočívá to v tom, že se nesnaží zůstat letničními, ale usilují o to, smíchat letnice a všechno ostatní mezi sebou.
Mám za to, že bratr DuPlessis je natolik významný a milý muž, který by měl Písmo dostatečně znát, aby věděl, že čas pominul, jestliže bláznivé panny přicházejí, aby nakoupily olej. Když přišly nakoupit olej, již žádný nezbýval. To je Písmo. Ony řekly: „Dejte nám z vašeho oleje." Ale nedostaly nic. Mohou poskakovat, mluvit v jazycích a co jiného ještě, ale podle Slova Božího to neobdržely. Zůstaly venku v temnotě, kde je nářek a skřípění zubů, potom, co vyvolená Nevěsta vešla dovnitř – moudré panny, které měly olej v lampách.
Znám jiného muže a vím, co se nedávno stalo. Spočívá to v tom, že tito milí muži hledají mezi lidmi nějaký ohlas. Vy víte, co mám na mysli. Potom si hned myslí, že je to Bůh, který to tak řídí. Ale často je to ďábel, který to dělá.
Ježíš měl možnost předstoupit před Heroda; On měl možnost předstoupit před mnohé, chtěli Jej mít jako atrakci. To se pokoušejí činit s letničními. Letniční z toho vyšli ven, aby byli jiní. Ale jako pes se vrací ke svému vývratku a prase do svého kaliště, tak se vracejí oni a vstupují do ekumenické rady. Je to strašné. Je to ostuda.
Nechť mne Bůh zachová malým a pokorným, aby mohl zjevit Svoji pravdu. Vidíte, nikdy bych to nechtěl – světla ramp, reflektory tohoto světa. – Nech mě jít touž cestou Páně s těmi opovrženými. Dovol mi vytrvat se Slovem.
Protože právě mluvíme o ekumenické radě a sjednocení s Vatiká-nem – věříte snad, že by se mohli sjednotit na Slově? Oni jsou schopni se sjednotit na organizaci, ale ne na Slově. Neexistuje nic, s čím bychom mohli uzavřít kompromis. Nějaká organizace – všechny jsou stejné. Je to totéž. Dokonale spolu souhlasí: matka a dcera. Když se jedná o Slovo, potom musím vystoupit proti metodistům, baptistům a presbyteriánům právě tak směle, jak to činím proti katolicizmu, neboť podle tohoto slova jsou matkou a dcerami. Je to to Slovo, na němž stojím, a sice na každém slově z toho.
Tento milovaný bratr – on a jeho žena jsou mi velice blízcí. Mnozí z vás četli ten časopis. Jak mohl tento milovaný bratr, Bohem poslaný bratr, dovolit své ženě takovou úpravu účesu, až jí někdo řekl, že vypadá jako Jacqueline Kennedyová. Co to je? Ona se neustále stýká s těmito lidmi. Vezme-li si dobrý muž špatnou ženu, buď se ona stane dobrou ženou, nebo z něho bude špatný muž. Ukaž mi, s kým se stýkáš, a já ti řeknu, kdo jsi. Rovný rovného si hledá! Vzdalte se od všeho tohoto třpytivého krámu!
Před několika dny jsem byl s bratrem Sothmanem, který tu sedí, v arizonském pohoří blízko mexických hranic a sestoupili jsme do jedné šachty. Tam jsem vykopal hroudu, která vypadala jako zlato. Ale jen tím, že se třpytila jasněji než zlato, se dalo poznat, že to zlato nebylo. Blyštěla se, ale zlato se netřpytí, ono má teplou záři. Tomu druhému se říká „zlato bláznů". Je tak bezcenné, jako kamení ze skály, ve které se nachází. Nazývá se to kyz železný nebo pyrit. Myslím, vědci to tvrdí, že voda a kyseliny nepronikly dost hluboko, aby to ztvrdlo a vzniklo z toho zlato. Přestože se to třpytí jasněji, nemá to v sobě ty chemické prvky. Tak to je také s křesťanstvím, ve kterém se víra jen dělá: Třpytí se to jako Hollywood. Ale církev je naskrz rozžhavená evangeliem.
Jak mi Billy ukázal a oznámil, byla jedna sestra tak laskavá, koupila časopis Life se snímkem sedmi andělů a poslala mi ho. To je ten snímek. Jestliže se na to zahledíte, když ten mrak se začal zvedat, potom, co těch sedm andělů předalo svoji zvěst, zformovali se do tvaru pyramidy, přesně tak, jak jsem vám to říkal tři měsíce předtím, než k tomu došlo. Souhlasí to? Vzpomínáte si, že jeden anděl poutal obzvláště mou pozornost, on měl svá křídla stranou, dozadu natažená. Řekl jsem: „On měl hlavu pozdviženou, jakoby chtěl mluvit." Viděli jste zde ta křídla? Tam je ten anděl. Přesně tak, jak to bylo řečeno.
To může udělat jen Bůh. Položili sem také fotografii jedné ženy. Skrze dar rozeznání bylo řečeno: „Tato osoba je zastíněná smrtí. Je to tmavý stín."
Někdy se pak říká: „To on řekl jen tak." Vidíte, to jsou lidé, kteří nemohou jít celou cestu; nemohou to vidět. Mohou s vámi jásat, mohou s vámi mluvit, ale když přijde na to, věřit opravdu všemu celou duší a myslí, to pak nemohou. Ale podívejte, jestliže je v tom Bůh a říká pravdu, pak se to děje nyní v dějinách naposled. Toto je závěr světových dějin. Jde to ke konci. Jednoho dne již čas nebude. Bůh to potvrzuje, duchovně i vědecky.
Již jako chlapec jsem říkal: „Je to světelný sloup, který vypadá jako hvězda."
Jak mnozí z vás si vzpomínají na ty staré časy, kdy byl nazýván „hvězdou"? Když se to zjevilo tam u řeky a On řekl: „Tak jako Jan Křtitel byl poslán…"
Pak to sestoupilo a byl pořízen snímek. Jeden jsme tu již měli. Říká se, že je tamhle v rohu. Nemohu to odtud vidět. Bylo to vědecky dokázáno, že je to pravda.